Rozhovor s farmářem Veverky na talíři a kabačky v záhonech. K pěstování zeleniny se Bořek dostal ještě když byl technickým kybernetikem  v Normandii a zahrádkou si léčil oči. Dnes na jeho zahrádce najdete například 35 druhů rajčat. V zajímavém a úsměvném rozhovoru se dočtete o rozdílech mezi českým a francouzským přístupem k jídlu i životu, o lásce k jídlu anebo  síle bylinek. „A u kapličky vlevo budou otevřená vrata,“ popisuje Bořek Novák cestu ke své latifundii v malé vísce poblíž Dobříše. Za vraty poskakují dvě koťata a na venkovském dvorku nás srdečně vítá pan Novák s družkou a jejím synem. Všichni se ještě rozloučí s návštevou a pak pan Novák praví: „Nejdříve si prohlídneme latifundii.“ Na první pohled vypadá jako větší zahrádka, ale od té obyčejně se liší minimálně pestrostí zeleniny: 35 druhů tomatů, 45 druhů tykví, 9 druhů kabaček, 13 druhů mrkví, 10 druhů...

Vážený pane Nováku,   děkuji Vám za důvěru, se kterou jste se obrátil na ombudsmana ČSOB.   Jako politicky exponovaná osoba se označuje fyzická osoba ve významné veřejné funkcí s celostátním nebo regionálním významem, případně blízký příbuzný či obchodní partner takového funkcionáře. V České republice tento termín definuje Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. zákon proti praní špinavých peněz). Tento zákon vyžaduje před uzavřením obchodu zjistit, zda klient je či byl politicky exponovanou osobou. Jako politicky exponované osoby se pak vedle těchto osob (a osob v obdobných funkcích v jiných státech, orgánech Evropské unie nebo jiných mezinárodních organizací) klasifikují také osoby blízké k těmto osobám, společníci a skuteční majitelé stejných právnických osob, atd. Zákon proti praní špinavých peněz bance ukládá tuto problematiku ve smluvní dokumentaci uvádět. Jinými slovy není to požadavek banky, ale pouze...

Vážený pane ombudsmane, salut.   Při žádosti pro udělení karty Věnceslavě Spálenkové pro můj účet Euro, jsem byl překvapen všemi komplikacemi. Moje žena má již kartu k mému korunovému účtu. Ve vaši pobočce v Příbrami, vaše úřednice Barbora Novák, si ověřovala moji totožnost a přitom se mne ptala v jaké jsem politické straně a kde platím daně. Nevím proč vaše banka se zajímá o osobní informace nebo je někomu prodáváte? Je to uzurpace osobních údajů. Musel jsem vše podepsat, aniž bych obdržel photokopie. Dále jsem se musel podepsat na obrazovce. K čemu. Nikdy jsem ve styku s vaší bankou jsem nemusel nic podepisovat. Platím přes internet, tudíž je vše ověřeno přes telephon. Platba při nákupech provádím kartou, jen musím dát můj kód.   Některé žádosti nemohu vyřizovat v pobočce v Dobříši. Nemají stejná práva jako v Příbrami. K čemu nám je?   Jestli se vše nevyřeší, a neobdržím originály, které jsem podepsal, předám vše policii jako stížnost pro zneužívání osobních...

  Ten první vliv je všeobecně znám, ale ten druhý je pro mne první objev roku. Podle seriozního časopisu British Medical Journal australský vědec a publicista Meerman, který se zhubnul o 13 kg, si položil otázku: kam a jak zmizel tuk z těla. Spolupracoval s jiným vědcem jménem Brown. Přišli na to, že když se hubneme, tak tuk je evakuován….plicemi. Takto to publikoval stydlivě další seriozní časopis: Science et  Vie. Kvůli  ztrátě 10 kg tuku, musí se inhalovat ekvivalent 28 kg kyslíku. Reakci mezi těmi dvěma látkami se  vytvoří  8,4 kg CO2 a 1,6 kg vody. Myslím, že to staro Francouzi asi tušili, když mi říkávali: „Péter c’est la Santé.“ „Prdění je ozdravení“

  Po dohodě v “Minskchen“, kde Putin přelstil Západ, jeho spoluobčané mu vyjádřili pocit sounáležitosti, a v hlouby duše jej zdraví: „Heil Putin“ Horší bude, až Putinofilé budou na Rudém náměstí zvedat pracku a heilovat. Nejhorší by bylo, kdyby se hnutí dostalo až do Kieva: Hluk bot by byl slyšet až na Západ.

  Ti, kteří pijí, aby si připadali umírněnější. Ti, kteří jsou chytří si nemohli zvolit někoho, kdo je chytřejší. Je to národní vlastnost. Miloš Forman to vyjádřil ve filmu „Amadeus“. Bezvýznamný Salieri bojuje proti geniálnímu Mozartovi, tak dlouho, až jej zabije. Svoje vítězství opěvuje, když ho vezou na záchod: „I speak for all mediocrities in the world. I am their champion. I am their patron saint. Mediocrities every where, I absolve you all.“ Ti, kteří jsou sprostí, vedle něho vypadají slušněji. Zeman by měl vytáhnout faux pas někdejšího francouzského presidenta Nicolas Sarkozy, aby v  tom nebyl sám. Ten při první návštěvě Agrárního salonu, když každému návštěvníkovi vnucoval své podání ruky, byl jedním odmítnut. Jeho reakce byla: „Casse-toi, pauvre con.“ V současné francouzštině to znamená: „vypadni, ubohý blbče“. V lidové francouzštině, to není tak hrubé. V ústech  presidenta je to nepřípustná sprosťárna. Byl za to velice kritizován. Kdyby to...

  Víte proč  český president odletěl  předčasně z ČÍNY v soukromém letadle? Aby nemusel ve vládním speciálu sedět mezi mloky.

  Karel IV narozen 14 května 1316, zemřel 29 listopadu 1378. Na pozvání svého strýčka i kmotra, krále Charles IV,  přijel do Francie 4 dubna 1323 zůstal tam do roku 1330,kdy byl odvolán do Lucemburska. Guillome Tirel, zvaný Taillevent se narodil kolem roku 1310, zemřel 1395. Napsal jednu z nejstarších kuchařských knih ve francouzštině v první polovině 14. století. Již jako mladý se stal „dítětem kuchyně“. V roce 1346 vstupuje do služeb Philippe de Valois, francouzského krále, následníka od 1. února 1328 krále Charles IV, jako intendant, posléze jako jeho „queux“ v roce 1355.  V roce 1373 se stává  premier queux, šéf královských kuchyní. Vysvětlím slovo queux. V té době to znamenalo funkci cusinier = kuchaře. Ve francouzštině původně queux znamenalo „sources“ = zdroje. Jsme u těch zdrojů všeho našeho bytí. V češtině kuchař byl ten, kdo vyvrhoval zvěřinu i ryby; tudíž chodíme na jídlo k rozparovači. Z toho máme vykuchanou...

Aristologie Vážená redakce, salut.   Četl jsem váš článek o vyučování aristologie. Skutečně se podle vás vyučuje v několika zemích, které podle mne nemají valnou kulinářskou tradici. S tímto výrazem jsem se za celý život ve Francii nesetkal. Tam je to výraz pro určité náboženství.   Francouzská kultura kulinářství a stolování má dlouhou tradici, tudíž takovou školu nepotřebuje. První písemná památka od kuchařského mistra středověku, který se přezdíval Taillevent, je z roku 1373. Byl to kuchař francouzských králů Charles V a Charles VI. Jmenoval se Guillaume Tirel. Narodil k roku 1310, zemřel roku 1395. Ve Francii se traduje, že kulinář se často stává zahradníkem. V této zemi je to nutností. Můžete vychovat kulináře, ale když nemají dobré suroviny, tak nic moc nevytvoří. Slavný francouzský kuchař Paul Bocus napsal ve své knize: "Madame, i  když budete perfektně sledovat můj recept, vězte, že když nemáte perfektní suroviny, tak výsledek bude špatný. S dobrými...

“ ÚV KSČ“…. Ústřední Výbor Kovaných Straníků Česka. Jak jsem napsal v: „O zeleninách trochu jinak“ 03.02.2013 14:30 o zakořeněných zvycích politické nomenklatury se od té doby nedávno potvrdilo. Ti, kteří  sloužili v komunistické armádě, ví dobře, kdo to byli politruci. Politický komisař (též osvětový důstojník či politruk – původně ruská zkratka vzniklá zkrácením originálního názvu политический руководитель – politický vedoucí) byl zástupce velitele útvaru (nebo jednotky) propolitickou práci. Byl to důstojník (původně zpravidla nevoják), který dozíral na velitele i celou jeho jednotku. Jedno potvrzení: „Bačiak zvolený poslancem za ANO pracoval jako politruk, potvrdilo ministerstvo obrany.“ 26. listopadu  2013 v 10:06   To poslední, co jsem objevil: Ministři budou mít politické náměstky. Opět zastření politruci.