Bořkův třetí zákon

02.12.2012 15:06

 

Bořkův třetí zákon:

„příprava jídel je něco tak důležitého, a to by se  nemělo svěřovat ženám, hlavně když se jedná o Češky!“

Ještě jsem za to nebyl ukamenován. Většina žen mi řekla: „Ty snad umíš vařit? Tak to je báječné!“

Z psychického, fyziologického ani kulturního hlediska není lhostejno, co jíme ani jak jíme. Už v roce 1924 napsal Karel Čapek (O české kuchyni) toto: "U nás se proti jiným zemím nepěkně jí; především se nepěkně servíruje. Ušetřte si polovičku práce s přípravou oběda, ale přidejte si čtvrtinu práce s úpravou stolu. Není třeba si k večeři oblékat zrovna smoking, ale také není třeba si k večeři zout boty a vyhrnout rukávy, jako by se měl v potu tváře kydat hnůj. U nás se z jídla nestala denní společenská událost rodiny; ale opět si myslím, že tady není tak vinen muž, který se prostě vrhá na předhozené jídlo, jako hospodyně, která si nedá práci se slavnostní úpravou stolu; co platno, tuhle válku o vyšší životní úroveň českého člověka může vyhrát jen regiment žen.“

U nás se nepěkně jí, protože se udržuje ideál překypujícího koryta; donese se na stůl celá husa, a teď' ji, obře, požer. Stůl je opulentní a přitom strašně jednotvárný; naber si jednoho jídla, místo aby sis pohrál s několika miskami; nacpi se, místo abys po troškách mlsal…

 

 

Pavel Eisner v knize chrám i tvrz v kapitole Čeština za stolem mi též dává zapravdu.

„Uvážíte-li české dějiny politické, kulturní a společenské, uznáte sami, že by bylo proti přírodě, kdyby česká kuchyně byla opravdu vynikající. Takových zázraků ovšem není. Česká kuchyně je těžká, nevynalézavá, nadýmá, což všechno je velmi na ujmu duchu…. Znamenitě dovede zkazit každou zeleninu ohavnou zápražkou…“

„Jíška – jiná hrůzná vymoženost české kuchyně – je rovněž diminutivum (od jíchy) ; my však tu zdrobnělinu nepociťujem, snad proto, že té jíšky je v našem jídle tolik….“

Brillat-Savarin: "Osud národů se řídí podle toho jak se živí!"

Po tom po všem,  já jsem k českým ženám shovívavější. Snad proto, že jsou některé poučitelné.

Psáno v prosinci L.P. 2012. Podle  Pavla Eisnera, měsíc to zabíjaček, prasinec-prosinec.

 

© Keepwalking 2009 - 2014