O zeleninách trochu jinak

Slovo zelenina má ve francouzštině dva významy. Jeden z nich vyjadřuje, že se jedná o zeleninu, která se jí, pak toto slovo je mužského rodu (un légume). V rodu ženském (une légume) je zmíněným výrazem označen vlivný člověk, notábl nebo člen nomenklatury.

Když sleduji výroky některého českého velkého „zeleniny“, tak se mi zdá, že demokracie sem ještě nepronikla. Říci: „Ten, kterého zvolili prezidentem, není můj prezident“, je minimálně projevem nerespektování demokratické volby. Žádný francouzský velký „zelenina“ by nevypustil podobný výrok. Každý národ má vládu takovou, jakou si zaslouží.

Již zde nevládnou Habsburkové, Hitler, Stalin nebo Brežněv, takže se není na koho vymlouvat.

Doposud jsem nenašel a nepochopil, proč zvrácení gramatického rodu zeleniny ve francouzštině se stalo součastným přívlastkem významnosti. Možná to pramení z obrazu zakořeněnosti zeleniny, či podzemní provázanosti. To by mohlo osvětlovat určité pokračování společnosti. Ostatně já nazývám současnou nomenklaturu “ ÚVKSČ“…. Ústřední Výbor Kovaných Straníků Česka.

Ať jsou pravičáci nebo levičáci, oni se stejně nějak spolu ve váš neprospěch domluví.  Má to zde hluboké kořeny.