Slovo zelenina má ve francouzštině dva významy. Jeden z nich vyjadřuje, že se jedná o zeleninu, která se jí, pak toto slovo je mužského rodu (un légume). V rodu ženském (une légume) je zmíněným výrazem označen vlivný člověk, notábl nebo člen nomenklatury. Když sleduji výroky některého českého velkého „zeleniny“, tak se mi zdá, že demokracie sem ještě nepronikla. Říci: „Ten, kterého zvolili prezidentem, není můj prezident“, je minimálně projevem nerespektování demokratické volby. Žádný francouzský velký „zelenina“ by nevypustil podobný výrok. Každý národ má vládu takovou, jakou si zaslouží. Již zde nevládnou Habsburkové, Hitler, Stalin nebo Brežněv, takže se není na koho vymlouvat. Doposud jsem nenašel a nepochopil, proč zvrácení gramatického rodu zeleniny ve francouzštině se stalo součastným přívlastkem významnosti. Možná to pramení z obrazu zakořeněnosti zeleniny, či podzemní provázanosti. To by mohlo osvětlovat určité pokračování společnosti. Ostatně já nazývám současnou...

  Bořkův třetí zákon: „příprava jídel je něco tak důležitého, a to by se  nemělo svěřovat ženám, hlavně když se jedná o Češky!“ Ještě jsem za to nebyl ukamenován. Většina žen mi řekla: „Ty snad umíš vařit? Tak to je báječné!“ Z psychického, fyziologického ani kulturního hlediska není lhostejno, co jíme ani jak jíme. Už v roce 1924 napsal Karel Čapek (O české kuchyni) toto: "U nás se proti jiným zemím nepěkně jí; především se nepěkně servíruje. Ušetřte si polovičku práce s přípravou oběda, ale přidejte si čtvrtinu práce s úpravou stolu. Není třeba si k večeři oblékat zrovna smoking, ale také není třeba si k večeři zout boty a vyhrnout rukávy, jako by se měl v potu tváře kydat hnůj. U nás se z jídla nestala denní společenská událost rodiny; ale opět si myslím, že tady není tak vinen muž, který se prostě vrhá na předhozené jídlo, jako hospodyně, která si nedá práci se slavnostní úpravou stolu; co platno, tuhle válku o vyšší životní úroveň českého člověka může vyhrát...

Kdo by se tomatů bál! Často dostávám otázku o původu tomatů. Původ jistý těchto jedovatých rostlinek je  Perú, Colombia, Bolivia, Chile a Ecuador. Jestli je tam šlechtili, to není jisté. Přešly posléze do dnešního Mexika, do údolí Mexico, kde byly šlechtěny Aztéky. Tam je objevili španělští dobyvatelé v roce 1519. Ti je rozšířili po celém světě. Ještě, že tenkrát neexistovaly rostlinolékařské kontroly! Do dnešní doby pronikly plody všech barev: bílá, žlutá, černá, oranžová, růžová, červená, zelená, nafialovělá, fialová, žíhaná zelenožlutá a v poslední době modrá. Na trhu jsem již slyšel: „vy prodáváte za takovou cenu zkažené tomaty!“ Všiml jsem si, že když nechám zákazníky si vybírat z různobarevných druhů, tak si vybírají většinou ty, které již viděli v obchodní síti. Tvary některých plodů jsou ještě více odrazující. Dokonce, když požádám někoho z přátel, aby připravili salát pro mé hosty, tak v míse skončí jen červené kulaté...

Galský kohout. Na našem dvoře se prohání mnoho kohoutů, ze kterých připravíme, až budou ve výslužbě, slavný francouzský pokrm: „Coq au vin“, „Kohout na víně“. Když obléhal Julius César Galy, poslal náčelník jednoho galského kmenu, aby se vysmál Římanům, symbol galské odvahy, kohouta. César, aby oplatil zdvořilost, pozval Gala na jednu „cena“, večeři, kde mu servíroval jeho kohouta uvařeného ve víně. Nevím, jestli francouzské přísloví „ne pas savoir à quelle sauce on sera mangé. “Nevědět, na které omáčce budeme snědeni“ vznikla v té době, ale přirovnání je nasnadě. Slavný francouzský recept najdete v rubrice – masité pokrmy.

Galský kohout.   Není vajíčko jako vajíčko. Vajíčko od slepice Marans ze země Galského kohouta, to je vajíčko. Na dvoře se nám prohání kromě jiných druhů 23 slepic Marans. Snáší, jak já rád říkám, kraslice. Skutečně skořápka je potažená emulsí, která jim dává hnědou až černě čokoládovou barvu. Ta emulse se dá škrábat, a vytvářet tak obrázky. Nejdůležitější je, že emulse zabraňuje pronikání jakýchkoli mikrobů. Do bubliny ve vajíčku se dostane jen kyslík a pára. Francouzské přísloví „La poule pond par le bec“, „slepice klade zobákem“, je ekvivalentem jezeďáckého přísloví : “dej krávě do držky, dá ti do dížky. Dobré krmení slepic má určitou cenu, která se musí zaplatit. Abych vás přesvědčil, uvařte si vajíčko ze supermarketu a druhé od slepice krmené přírodně. Zde je tabulka výživnosti. Hodnoty pro vajíčko 70 g : Energie : 105Kcal Bílkoviny : 8,19 g Lipidy : 8,19 g Cholestérol : 0,32 g Vitamin A : 234 µg Vitamin D :...

Jak lid zeleninu učiti jísti? Svého času Antoine-Augustin Parmentier, lékárník, nutricionista, bylinkář měl potíže jak přesvědčit soukmenovce aby jedli brambory. Musel bojovat proti zákonu z roku 1748, který zakazoval pěstovat brambory. Brambora byla na indexu, měla přivolávat všechny možné nemoci a hlavně, přenášet lepru. Parmentier nevzdával svůj boj, a organizoval večeře, kde se podávaly brambory pro význačné osobnosti. Jednou z nich byl Benjamin Franklin. Ludvík Šestnáctý mu daroval u Paris pozemek o ploše pěti jiter vitějovických (asi 2 ha) v roce 1785. Následující rok Parmentier na něm vysázel brambory. Přinesl Ludvíkovi Šestnáctému kytici bramborové natě. Ten si nasadil do klopy květ brambory a druhý vsunul Marie-Antoinetě do paruky. (Ztráta hlav s tím nesouvisí. Poznámka autora). Přesto všechno, lid nedůvěřuje bramborám. Parmentier tudíž vymyslí léčku, aby lid objevil nepoznané. Když brambory uzrály, nechal hlídat pole přes den...

Můj drahý brum-brum. Když jsem začal zahradničit v osmdesátých letech u  mé chaloupky v Haute Normandie, koupil  jsem  nový profesionální stroj Agria 2100 k obdělávání políčka 15x15 metrů. Letos jsem našel zánovní stroj, nový se již nevyrábí, v Německu. S frézou širokou 40 cm připravuji 1000 lineárních metrů za hodinu. Na okopávání používám 12 cm širokou frézu. Tudíž okopám 1 kilometr řádků za hodinu. Jaká úleva. Půda je jemně zpracována. Zbytky zeleniny i plevelu zůstávají v půdě. Ten poslední to po opakovaném zásahu, přestává bavit růst. Při součastné velikosti latifundie je to velká pomoc. Můžete mne vidět v rubrice Naše technika-rotovátor.

Farmářské trhy. 13. prosince loňského roku jsem se zúčastnil konference ne téma: „Farmářské trhy -  módní výstřelek nebo vzkříšená tradice.“  Ve Franci jsou trhy každodenní záležitostí, nenazývají se však Farmářskými. Prodává se tam nejen hlavně, ovoce, zelenina a potraviny z celého světa, ale spousta jiného zboží. V posledních letech se však tam rodí skutečné Farmářské trhy, tak jako v jiných zemích. V USA jich bylo v roce 2011 přes 7000. Tyto trhy jsou zaměřeny pouze na místní pěstitele, chovatele či zpracovatele. Žádní překupníci nejsou přípustní. Na konferenci se diskutovalo jak pojmout ten pojem „lokální“. Přišlo se na to, že to zahrnuje celou republiku. Další bod byl, jestli se mají připustit nepotravinové účastníky, eventuelně do jakého procenta. Ve srovnání se západním pojmem Farmářského trhu dle mé zkušenosti, není ani jeden trh v Praze a okolí Farmářským. Na to, aby si to spoluúčastníci uvědomili, by...

  Rajská droga. Letos jsem pro vás vybral 53 druhů tomatů, z toho je několik světových novinek. Byl to těžký úkol nalézt  nejrozmanitější druhy, co do chuti a pro různá kulinářská použití, z tisícovky dostupných semínek na světovém trhu. Pro vaši představu: na světě existuje na deset tisíc druhů a asi 4000 se jich v současnosti pěstuje. Všechny je nemůžeme ochutnat. I tak malý vzorek chutí bude obrovským zážitkem. Varuji vás: necháte se strhnout do nebetyčné a nekonečné závislosti!  

  Rajská rapsodie in blue. Tomate Bleue P20     (P20 Blue tomato, OSU Blue Tomato) Bleu comme dans... tomate Bleu comme dans... tomate   U mého dodavatele v Quebec jsem objevil rajské jablko vyšlechtěné Státní Universitou v Oregan, “Uso Blue Tomato“. Vznikla křížením planého rajského z Peru a nezveřejněného hybridu. Má vysoký obsah antioxidantů, jako má borůvka. Jehož jedna složka, enzym Lycopén, předchází rakovinu prostaty.